Hořavka duhová

Hořavka duhová

Hořavka duhová

Rhodeus amarus


 

Hořavka duhová


 

Popis:

Patří k nejmenším kaprovitým rybám, dosahuje délky sotva 8cm a hmotnosti asi 150 gramů. Tvarem se podobá cejnovi. Má poměrně vysoké tělo s boky, na nichž je podélný modrozelený pás, směrem k ocasu se rozšiřující. Jejím domovem jsou stojaté vody v nížinách nebo v poklidných tůních mírně plynoucích toků. Najdeme ji také v zátokách a slepých ramenech s mělkým dnem.

Samcům - mlíčnákům - se v době tření zbarvují boky červenofialově. U těchto rybek se nedá říci, že by se vytíraly. Způsob množení je velmi zajímavý. Samička se postaví hlavou dolů nad dýchací otvor škeble, spůstí kladélko podél těla, jakoby jím chtěla mířit. Pak se bleskurychle narovná do vodorovné polohy, zasune kladélko do škeble a vpustí do ní jedinou jikru. To se opakuje v určitých intervalech. Samec - mlíčnák - rychle krouží kolem a vypouští obláčky mlíčí, které škeble nasává s vodou. Oplodněné jikry se vyvíjejí ve škebli. Jakmile rybky částečně dospějí, vyplavou ze škeble ven. Žije proto pouze tam, kde existují i škeble či velevrubi. Rybka si tak zabezpečuje ochranu potomstva v jeho nejcitlivějším věku.

Některé revíry jsou hořavkou přímo zamořené, zejména polabské tůně. To ovšem vadí jiným druhům kaprovitých ryb, protože jim hořavka ubírá potravu, rostou pak pomaleji. Rybka je rozšířena v celé Evropě až ke Kaspickému moři. Chybí v Dánsku, ve Skandinávii, v Británii a na jihoevropských poloostrovech. Hořavka nemá stanovenu nejmenší lovnou délku.