Atlas ryb
Plotice obecná
Rutilus rutilus
Popis:
V Evropě je tato kaprovitá ryba nejrozšířenější, nevyskytuje se pouze v nejjižnějších částech kontinentu. Obývá především klidnější tekoucí nížínné i stojaté vody. Protáhlé tělo má mírně vyklenutý hřbet, ze stran je poněkud zploštělé, pokryté poměrně velkými šupinami. Oko má v horní polovině načervenalé (odtud též lidový název červenoočka). Hřbet je temně zelený nebo až modrý, boky stříbrné. Prsní a řitní ploutve ohnivě červené.
Na pohled je to velmi hezká rybka, která ovšem jen velmi vzácně dosahuje větších velikostí - délky 40cm a hmotnosti 1kg. Žije v hejnech a je považována za plevelnou rybu. V Rybářském řádu nemá stanovenu nejmenší lovnou délku. Někdy se kříží s některými kaprovitými rybami, zejména perlínemm ostrobřichým, cejnem velkým, ale i cejnkem malým. Nemá stanovenu nejmenší lovnou délku.
Není příliš náročná na kyslík, odolává i silnějšímu znečištění vod, ve kterých se postupně zcela přizpůsobuje. Běžně se dožívá až 10 let života. Obývá jak cejnové, tak parmové pásmo. Živí se převážně rostlinnou potravou, větší plotice ale nepohrdne ani rousnicí. Je častým úlovkem, maso však má poměrně hodně kůstek, které ovšem při vhodné úpravě (například marinováním) mizí. Plůdek plotice exportujeme do některých západních zemí, zejména do Lucemburska a Německa.
Podoustev říční
Vimba vimba
Popis:
Je častěji nazývaná "podoustev nosák", nebo méně "podoustev říční". Vyskytuje se prakticky ve vodách na celém území ČR, hojnější je v čistých vodách Čech, méně na Moravě. Má o něco vyšší tělo než ostroretka, ostrý kýl za hřbetní ploutví, zelenavě šedý hřbet. Hlava s poměrně velkýma očima je ukončena protáhlým masitým rypcem. Boky jsou stříbřité s mírně nazelenalým nádechem.
Podoustev můžeme stále ještě ulovit v cejnovém i parmovém pásmu tekoucích vod. Podouství ubývá podobně jako ostroretek. Není možné je považovat za ryby plevelné, u dna sbírají hlavně larvy hmyzu. Růst podoustve není příliš rychlý - až v šestém roce dosahuje minimální lovné délky 25cm. Má poměrně chutné maso, nedosahuje však značných velikostí - ojediněle délky 40cm a hmotnosti sotva 2kg. Loví se podobně jako plotice zejména na nástrahu rostlinného původu. Její zabrání je zpravidla plynulé a ulovení podoustve patří k příjemným zážitkům, neboť je to ryba velmi bojovná.
Pstruh duhový
Oncorhynchus mykiss
Popis:
Domovem tohoto lososovitého krasavce jsou západní oblasti Severní Ameriky. Proto byl zpravidla nazýván pstruhem americkým - duhovým. Jeho jikry byly do Evropy importovány v roce 1880 a krátce nato byly přivezeny i k nám, kde se mu poměrně dobře daří. Na rozdíl od domácího pstruha obecného je duhový méně choulostivý na obsah kyslíku ve vodě i na její znečištění. Výhoda "duháka", jak se mu v rybářské hantýrce říká, je v možnosti chovat ho jako konzumní rybu. Dá se vykrmit, což u pstruha obecného možné není.
V roce 1966 k nám byla dovezena forma duhového pstruha zvaná kamloops. Tento pstruh je velmi žravý, od původního duhového se liší větší zavalitostí a zelenavým odstínem. Nejvýraznější je u "duháka" růžový až načervenalý barevně sytý pás na stříbrných bocích. Mezi hřbetní a ocasní ploutví má tukovou ploutvičku. Tělo je poseto čenými tečkami. Čelisti jsou vybaveny početnými drobnými zoubky.
Mladší pstruzi loví hmyz, který dopadá na hladinu. Jsou velmi žraví, větší pstruzi - od 30cm délky - loví i rybky. Duhovému pstruhovi se daří nejlépe v chladnějších vodárenských nádržích. Dožívá se 6ti let, ojediněle 10ti let. V pátém roce dorůstá délky až 50cm a dosahuje hmotnosti přes 1kg. Stanovená nejmenší lovná délka je 25cm.
Pstruh obecný (forma potoční)
Salmo trutta (morpha fario)
Popis:
Pstruh obecný - forma potoční je nejrozšířenější lososovitou rybou nejen u nás, ale v celé Evropě. Patří také k nejkrásnějším, zejména pestrým zbarvením, které se pružně přizpůsobuje prostředí, v němž ryba žije. Poznáme ji zcela neomylně podle červenočerných skvrn na celém zlatohnědém těle. Pstruh byl u nás hojnou rybou, dnes jeho existenci zabezpečují pouze líhně Českého rybářského svazu. Je povětšině uměle vysazován do jednotlivých revírů, jinak by jako druh zanikl ještě před rokem 2000.
Žije v chladných horských vodách s bohatým obsahem kyslíku, přizpůsobuje se i nížinným chladným vodám, zejména pod vysokými údolními nádržemi, které vypouštějí ledovou spodní vodu, pokud je dostatečně prokysličená. Živí se larvami vodního hmyzu, větší pstruzi požírají i drobné rybky, zejména střevle. Velcí pstruzi zaútočí i na žábu a menšího raka. Ojediněle dorůstá délky 60cm a hmotnosti 2kg. Jeho minimální lovnou délkou je 25cm.
Lov lososovitých ryb má četné omezení. Mají jednu z nejdelších dob hájení - od 1.září do 15.dubna včetně. K pstruhovým revírům jsou povoleny pouze tři vycházky týdně, rybář nesmí vzít více, než 4 (v mimopstruhových jen 3) lososovité ryby z každého lovného dne. Lovit se smí přívlačí na třpytku nebo na umělou mušku. Veškeré ostatní nástrahy jsou zakázány.
Sekavec písečný
Cobitis taenia
Popis:
Žije v potocích většiny evropských zemí i v asijské části Ruska. Je neznámý v Irsku, Walesu, Skotsku, Norsku, Finsku a severním Švédsku.
Tato rybka z čeledi sekavcovitých vede skrytý život, o kterém zatím víme velmi málo. Předpokládáme, že se vyskytuje na celém našem území ve vhodných vodách - stojatých nebo pomalu tekoucích, kde je mělko a písečné nebo alespoň balvanité dno.
Sekavec písečný má protáhlé tělo, u tlamičky šest vousků, pod okem vztyčitelný osten s rozdvojeným vrcholem. Na hřbetě je šedohnědý s početnými skvrnami. Na bocích má dvě podélné řady šedohnědých skvrn. Živí se bezobratlými živočichy u dna, dožívá se stáří jen čtyř let. Dorůstá délky 10cm a hmotnosti 50gr. Jsou celoročně hájeni.